Vzpomínám na tebe jírovče,
kolik se toho tam dálo,
všechno se krátí a dělí,
anglicky, česky je málo,
prkénko s koly a mnozí voli,
všechno má šťávu, máloco bolí.
Jírovče snad-li kveteš či ti jen pupeny raší,
bude ti jistě spoustu let, dýchej dál bratře můj starší.
Takových volných i krásných chvil,
vzduchem si pytlík létá,
zakrytí listím, pískot - hej
množí se bylina setá.
Ač každý jiný, jedno nás pojí,
život, co žijem, ten za to stojí.