Občas se mi zrak unaví a nehybné ožívá,

pak zažívám zvláštní pocit, že není vše, jak být má.

Hýbou-li se větvům stromy

nebo oknům jejich domy,

voda pomaleji plyne,

začnu myslet na jediné.

Proč není rys místo psa ochočené zvíře?

Proč stavíme domy, proč nežijem jenom v díře.

Proč vědecký experiment ovládl nám hlavy

a snaží se popisovat neskutečné stavy.

Souhrnem všech různých věd

snažíme se to popsat,

při určitých stavech mysli

za hudby vzniká potřeba hopsat.

Dobrá nálada léčí choré,

často předčí i léky mnohé,

samota je přítelem nemoci,

nemoc je silnější po nocích.

Není člověk místo psa ochočené zvíře,

nežije si každý v mysli ve svý vlastní díře,

není nutnost všechno zkusit jen přežitá fráze

a dny jeden jako druhý nebýt kalendáře.

Není lepší oprostit se od zažitých konvencí,

přehodnotit názor po vlastní úvaze,

nenechat se spoutat vědou a vědní invencí

podrobit svůj názor mozkové námaze.

Věda jistě pomáhá, jen když není jednooká,

někdy souvislost se zdá, býti více podstatná.

po vodě blouznění a ranní vstávání.